Sanitrans - Dukla 1.semifinále

BOHBL | 1. semifinále | Neděle 13. 05. 2012, 10:00 | TJ Sokol Poruba | Zápas č. 50

                                    SANITRANS Opava  2 : 4  Dukla Hrabyň

                                                             (0:1, 0:1, 2:2)  

                                                             stav série 0:1

Oproti čtvrtfinálovým bitvám proti Tygrům o týden dříve se nemálo ochladilo, ale protože nepršelo, pro hokejbal to bylo jen dobře. My Dukláci jsme se posbírali do hrajícího počtu 12 lidí do pole plus brankář Beny. A právě na jeho výkonu byl postaven první krok v této semifinálové sérii, která bude velice vyrovnaná a možná i dlouhá, protože proti nám stojí opravdu silný soupeř. Ale pěkně popořádku…

V týdnu se dlouho ladil termín prvního klání, protože kluci obou týmů nejsou (bohužel) hokejbalem živi a tak různé pracovní povinnosti omezují herní možnosti mnoha hráčů. Proto nám v první bitvě chyběl pilíř obrany Pavel Tomeš a oproti čtvrtfinále s námi nebyli ani Kamil Bystroň, starší Velčulin, Víťa Solaski a brankář Endy. Naopak posílení o Macíka, Zavu A Choviho jsme bojovali i za tyto naše kamarády. Zdravotně indisponovaný Okoča pomáhal na střídačce.

Ta tam byla koncentrovanost z předchozího víkendu a nástup do zápasu nebyl dobrý. Naštěstí nás silní a do zápasu jako uragán vletivší Sanitrans za tento prohřešek nepotrestali, nicméně nechť je toto pro nás zvednutým prstem do bojů dalších. Vždyť jsme v play-off! Čarovat tak začal gólman Beny, a protože jsme se rychle vzpamatovali, asi po třech minutách hry jsme opustili naše obranné pásmo, zápas se začal vyrovnávat a my poznali, že Sanitrans jsou také lidé z masa a kostí. Moc jsme však nestříleli, spíše jen tak hrozili vpády do třetiny papírově domácích Slezanů. Přesto se nešlo „do kabin“ za bezbrankového stavu, když jsme dokázali po tečované střele vteřinu před koncem úvodního dějství skóre semifinále otevřít - 0:1. Zlepšený výkon jsme si přenesli i do třetiny druhé a brzy to poznala i světelná tabule. Při jednom z míchání v těsné blízkosti opavské svatyně si všichni tři naši útočníci vyměnili míček, který nakonec šťastně skončil v brance - 0:2. Opaváci byli očividně zaskočeni, nicméně hráli dál a hráli dobře. Začali získávat stále více prostoru a stále více hrozili. Beny je však uváděl k šílenství, především když vleže dvakrát v těsném sledu za sebou jen nadzvednutými rukavicemi čapnul dva míčky za sebou. Neskutečné!

A přišel závěr! Opava utahovala šrouby a po výjezdu jejich hráče zpoza brány do střelecké pozice bylo sníženo. V té chvíli to s námi nevypadalo dobře, protože jsme byli pod tlakem a vypadalo to jako na začátku, jen s tím rozdílem, že jsme nebyli liknaví jako těsně po úvodní buly, nýbrž že jsme se začali o výsledek (celkem logicky, jak už to ve sportu chodí, protože drtivou většinu výkonu dělá hlava a psychika) bát. A dobrý soupeř toho využil, a byť šťastně, přesto vyrovnal po jednom závaru a la trma vrma. Slezané křepčili a my si vzali oddechový čas. Bylo nutno se zkonsolidovat, přeskupit řady, zkušený Grabo šel do beka, přehodili jsme i některé útočníky, nebylo nač čekat. Sanitrans jsme v jejich tlaku přibrzdili a začali jsme hrozit i my. Zápas spěl do prodloužení, když se krásně protlačil před branku soupeře důrazný Macochin a byl těsně před brankou faulován. Zavánělo to i trestným střílením, ale protože Martin neměl míček pod kontrolou, byla z toho „jen“ přesilovka. Do konce zbývaly necelé dvě minuty a to byla šance pro Duklu! A věřte nevěřte, přesilovka byla využita za dvě vteřiny… Soupeř i rozhodčí férově počkali na pořádné buly, byť jsme se dohadovali možná až příliš dlouho na složení přesilovkové pětice a právě tato buly rozhodla, protože hned po ní přišla neskutečně přesná střela Kozuba - 2:3! Nutno říct, že fér přístup sudího i soupeře při vhazování se jen tak nevidí, protože kdyby rozhodčí tu buly hodil, nemohli bychom se divit, protože tak, byť v tomto případě hodně blbě, mluví pravidla. Ale ještě nebyl konec. Nejprve se opět blýsknul Macochin, když si vynutil další faul a vzal tak šanci Sanitrans na power-play, ale sudí jim ji vrátili, když trochu kompenzovali a pískli vyloučení nám. Při power-play jsme však se závěrečnou sirénou zpečetili konečný výsledek do opuštěné opavské klece my. Byla to bitva, kde bylo několik kapitol, několik vývojových dílů utkání, každopádně se bylo nač dívat a hokejbal to byl pěkný a zvoucí diváky na další pokračování tohoto semifinále. Myslím, že se ještě bude nač dívat…